LIBOR ŽIJE SPORTEM a nutno dodat, že tato část jeho života je VELMI PESTRÁ.
Tohle jsem zjistila, když se rozvinul rozhovor poté, co poslal několik fakt krásných fotek z hor.
Libor nenechává věci náhodě. Možnost chodit na hory a mít radost z výhledů ze zdolaných vrcholů je důvod, proč své tělo řeší. Pojďme na jeho příběh.
PŘEDSTAVUJEME VÁM LIBORA
Libor se věnuje vysokohorské turistice, má rád skialpinismus, extrémní lyžování, cyklistiku. Zaběhá si oblastní závody v orientačním běhu.
Pravidelně cvičí na Harcovce, předtím chodil na hot-jógu a lekce parkuru
Jak říká, snaží se cvičit, aby své koníčky mohl dělat - co nejdéle
Na Harcovce prošel diagnostikou držení těla, kde si uvědomil, co může být zdrojem zdravotních trápení.
CO LIBORA TRÁPILO?
Zablokované RAMENO a bolesti v kyčli.
MĚL JSI NĚJAKÝ ÚRAZ V MINULOSTI?
Jejda, to by bylo na několik stránek. Většinou šlo o pády po nezvládnutí skoku na lyžích - díky nepřiměřené rychlosti, neodhadnutí terénu a přecenění schopnosti lyžaře. :))))
Naposledy jsem si na kole nevšiml zbytku uřezané dopravní značky a proletěl se přes řídítka (díky za ten parkur). Myslel jsem, že to odnesla jen kůže na noze a že jsem OK, ale půl roku na to jsem nějak nemohl hýbat ramenem.
A CO MYSLÍŠ, ŽE TI POMOHLO?
Při Tvém cvičení jsem si uvědomil pozici, kde je problém, uvědomil si limit ruky, protože ty rotační pohyby ze cvičení člověk běžně nedělá. Až tehdy mi došlo, kdeže je vlastně ta bolest ukryta a jak velké jsou rozdíly mezi levou a pravou rukou.
MOHL TO BÝT VELKÝ ÚRAZ
Je dobré se naučit dobře padat a zase se umět zvednout. :) Ale to nejen při sportu! Určitě pomohlo pružné tělo.
A JAK RAMENO CÍTÍŠ TEĎ?
Bolest po 3/4 roce Tvých lekcí úplně přestala. Letos se trochu zase vrátila, ale jen pocit, že po jednu dobu bolest vůbec nemáš, je fantastická. Snažím se ráno cvičit ty rotační pohyby. Dalo mi to důvěru, že to vše dává smysl.
A CO TA KYČEL?
Při planýrování zahrady po výkopových pracích se mi pokazil půjčený mini-bagr. Ze vzteku (i strachu, že jsem jej přetížil) jsem zbytek dodělal rýčem - do tvrdé půdy.
TAKŽE JSI RADŠI PŘETÍŽIL SEBE :)
Myslím si, že nárazy do rýče dostala kyčel zabrat. Ta mne od té doby čím dále více trápí. Loni při opětovném planýrování po dalších odvodňovacích pracích jsem si jistý, že je to právě ten pohyb. Mezitím přišly opět nějaké úrazy a začalo v ní "rupat". Nedávno mi kamarádi říkali, že z kopce kulhám.
PROTO SES OBJEDNAL NA DIAGNOSTIKU?
Kyčel mi dělá vážně starost, miluji přírodu a hory a nedokážu si vůbec představit omezení s tím spojená.
CO TĚ PREKVAPILO BĚHEM DIAGNOSTIKY?
(Během diagnostiky držení těla jsme odhalili, že váha těla je převážně na levé noze. Levá noha je tedy dominantní a je to právě levá kyčel, která Libora trápí. Dále je zřetelná rotace těla doprava a hlava se stáčí doleva. Pravá lopatka odstává. )
Překvapil mne můj vlastní postoj na levé noze. Sice jsem vnímal při dlouhých cestách v autě vytáčení se doprava, ale nenapadla mne souvislost s podobným typem sezením u počítače.
TO BYLY PŘÍČINY. A VZNIKLÉ NÁSLEDKY?
Překvapila mne asi nejvíce ta bolest v hruškových úponech při automasáži válcem. I po těch posledních Alpách jediná bolest na těle byla právě v těch hruškových úponech.
A VYCHÝLENÍ KLOUBŮ Z OSY z důvodu SVALOVÉ NEROVNOVÁHY?
To, co říkáš, dává smysl: že zkrácené svaly při výkonu bolí v úponech. Tím, že se něco zkracuje, tak to musí zákonitě i něco vychylovat. A při mých aktivitách určitě klouby dostávají zabrat. Hrubě jsem vždy podcenil po těch výkonech svaly protahovat.
TAKŽE CVIČÍŠ PRAVIDELNĚ KAŽDÝ DEN?
Jsem lajdák a co funguje, to bohužel doma neřeším. ☹ Jsem moc rád, že jsem na Harcovku začal chodit 2x týdně.
Tvé cviky jsou úžasně domýšlené a ty informace, které předáváš mi dodávají větší smysl, proč a co dělat.
Doma pravidelně ten válec s míčky - na záda a úpony flexorů (to je super - někdy téměř masochizmus). A taky protahování flexorů o stůl (už vím, co jsou to flexory :) ).
Po každé námaze se protahuji (stretching) - tady jsem už důsledný.
CO ONLINE?
Hodně se mi líbily tvé online příspěvky k vysokému nártu. Když chvíli stojím, snažím se srovnat kolena a kotníky k sobě. Nikdy mne předtím nenapadlo, ze odklon kotníků může mít takový vliv. Až když jsem naposled nemohl vybrat pohorky, došlo mně, jak se člověk a jeho klenba mění.
Je to zdroj inspirace. Nejsem si schopen zapamatovat sestavu z lekcí, kterou neustále obměňuješ.
POJĎME TO SHRNOUT
Libor necvičí kvůli touze po cvičení. Cvičí kvůli touze chodit po horách.
LIBORE, CO TY BYS ŘEKL ZÁVĚREM?
Myslím si, že bychom měli žít pro sny, cíle a ideály, ať jsou jakékoliv.
A je nádhera mít možnost je realizovat co nejdéle.
Třeba nám zbývá jen pár let, a pak už to nepůjde. Tak ať nám to naše tělo umožní.
Já o sobě tuším, že pokud se na ty vrcholky budu moct dívat už jen zezdola, že to se mnou bude k nevydržení.
Jak někdo říkal - určitě je lepší se opotřebovat než zrezivět.
Tak ať jsme fit, plní dětských snů, elánu, nápadů, a to co nejdéle, klidně opotřebovaní.
Ať žije ve zdravém těle zdravý duch, tak mu pomáhejme! 😉
Autor článku: Karin Borejová a Libor Čudek
Autor fotografií: Libor Čudek