JSEM SI KDYSI ŘEKLA
Probrala situaci se ségrou (Peťou) a společně začaly přemýšlet.
ZAČALO TO CHODNÍKEM :)
Nejdříve jsme se prošly
a potom ho prozkoumaly.
Zatímco já ho zkoumám shora, Peťa jde dolů a zkoumá ho vespod :) Skutečně nás systém povalového chodníku zajímá, protože
BEZ CHODNÍKU BY TO NEŠLO
totiž byly jsme v národní přírodní rezervaci Rejvíz, kde se nachází největší rašeliniště Moravy. Píšou, že pojme a udrží po deštích nebo táních sněhu obrovské množství vody, kterou pak v horku a suchu uvolňuje potokům zde pramenícím. Potoky stále tečou a nevysychají, ačkoliv je extrémní sucho!
JE TO JAKO LES
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje. Ovšem v lese se dá chodit, zatímco v rašeliništi ne. Může za to
MECH
roste na rašeliništích a jmenuje se rašeliník. Mech je taková houba, která tu vodu pojme, udrží a postupně uvolňuje.
tohle je rozhodně mech, ale jestli je to rašeliník si jistá nejsem. Fotila jsem v Rejvízu.
ZKUSTE SE PROJÍT PO MECHU NASÁKLÉM VODOU
není to příjemné a můžete zapadnout i hodně hluboko, tak proto ty chodníky. Dříve to tak ale nebylo. V dávné minulosti byly mokřady běžnou součástí přírody. Nedalo se na nich ovšem stavět, pást dobytek, ani nic pěstovat, a tak
ZAČALA DOBA (ne ledová, ale) ODVODŇOVACÍ
díky melioracím byly mokřady od-mokřeny. Voda byla svedena do potoků a ty ji odnesly někam daleko pryč z České republiky do moří a oceánů. A konečně je sucho :) ... až moc sucho! Nejde totiž jen o tu vodu jako takovou.
PŘIROZENÁ KLIMATIZACE
Jde i o vzduch, tedy o to, že voda zadržená v rašeliništích, lesích, mokřadech, ale také tůních, rybnících vzduch ochlazuje. Když chybí voda, je nejen sucho, ale i horko! A tato kombinace není dobrá :(
MOHOU ZA TO MUŠKÁTY!
Nebudu jmenovat vše, ale asi vás překvapím, když řeknu, že je to tím, že chceme mít své zahrádky s květinami a zeleninou, truhlíky osázené muškáty, protože
CO MYSLÍTE, ŽE JE V TOM PYTLÍ?
... a možná některé z vás teď napadá, že tento název už zazněl v jiném článku. Dneska to pojďme vyřešit ještě lépe!
V PYTLÍCH SE SUBSTRÁTEM JE RAŠELINA
Skutečně je to v podstatě čistá rašelina obohacená o trochu kompostu či nějakých hnojiv. Tato rašelina se v minulosti v zahrádkách či do muškátů vůbec nepoužívala. Naši rodiče či prarodiče nikdy nekupovali „hlínu“ v pytlích. Pytlovaná hlína, tedy rašelina v pytlích se tak stala obrovským byznysem, což nám vůbec nedošlo! 🙄
DEVASTACE RAŠELINIŠŤ
Rašelina se těží z rašelinišť.
Kdysi krásná a ekologicky důležitá rašeliniště jsou zabalena do pytlů jako zahradní substrát
K nám je rašelina dovážena převážně z pobaltských zemí. Nejdříve se obrovské plochy odvodní a následně rašelina vytěží. To, že rašeliniště vznikaly tisíce, milióny let a my je takto devastujeme, je hrůza. Podstatnější ale je, že
RAŠELINIŠTĚ JSOU DŮLEŽITOU ZÁSOBÁRNOU VODY, OCHLAZUJÍ VZDUCH A NAVÍC POHLCUJÍ A DRŽÍ UHLÍK (oxid uhličitý - CO2)
Často se mluví o tom, jakou za sebou zanecháváme uhlíkovou stopu. Už jste to určitě slyšeli, ale možná stejně jako já byste nedokázali vysvětlit, co ten termín znamená a tak jsem si to zjistila:
CO JE TO UHLÍK?
Uhlík, tedy oxid uhličitý (CO2) je plyn, který když se uvolňuje do vzduchu, přispívá ke vzniku takzvaného skleníkového efektu, který má přímý dopad na oteplování planety.
A CO JE UHLÍKOVÁ STOPA?
Je to ekologický dopad, který vzniká tím, že bydlíme, přepravujeme se, jíme, šatíme se, máme své zájmy, dovolenou, prostě existujeme. Při všem se totiž spotřebovává energie, znečišťuje vzduch či voda a vzniká oxid uhličitý.
I TEN MOBIL!
Pro představu: teď si čtete blog na mobilu nebo notebooku. Uhlíková stopa: nejdříve se vytěžila surovina, ze které vznikl materiál na výrobu, následně se výrobek vyrobil, přepravil, vystavil v prodejně, opět zabalil, přepravil, nyní ho používáte, nabíjíte a za pár let vyhodíte na skládku – tohle je ekologický dopad, tohle je uhlíková stopa a týká se prakticky všeho.
A TAK JSEM SI ŘEKLA: NEBUĎ KRÁVA!
a něco se svou uhlíkovou stopou dělej, protože na jednu stranu super: mám své květinky a zeleninku, ale na druhou stranu: podívej se na ta zničená rašeliniště! Plán je jasný
PŘESTANU KUPOVAT HLÍNU V PYTLÍCH
Představte si, že se společně rozhodneme, že už nebudeme kupovat hlínu v pytlích. Když nebude zájem, přestane se rašelina těžit. Nebude-li se těžit, udrží se voda i uhlík a planeta se nebude oteplovat.
ALE DO ČEHO BUDEME SADIT? 🤔
Máme to doma a říká se tomu bio-odpad. Nebudeme sadit do odpadků, ale
ZAČNEME KOMPOSTOVAT
Kompost by se takto mohl stát SRDCEM každé zahrady, ale také domácnosti. Kompostovat může opravdu každý, protože i v domácnostech, kde surovinou pro přeměnu bio-odpadu v krásný voňavý kompost je pouze kuchyňský odpad, můžeme použít vermi-komposter. Jde o věc velikosti malé skřínky a dáme-li této formě zpracování bio-odpadu prioritu, pak se místo určitě najde. Nenajde-li se přesto a nebo dáváte přednost veřejným kontejnerům na bioodpad, pak si kompost můžete nakoupit na skládkách, kam se váš bio-odpad z kontejnerů k tomu určených, odváží a samozřejmě stejným kompostovacím způsobem zpracovává. Tento kompost si můžete koupit za velmi nízkou cenu. Vezměte s sebou staré pytle ze substrátu, naplňte a radujte se z toho, že snižujete svou uhlíkovou stopu.
BIO-ODPAD JE HODNOTNÁ SUROVINA,
kterou můžeme přetvořit v nádhernou voňavou hlínu plnou živin. Co je ovšem neméně důležité, tím, že bioodpad pečlivě třídíte a nevyhazujete do směsného odpadu, nepřispíváte k zaplňování skládek touto hodnotnou surovinou. Tvrzení, že alespoň na skládkách z bio-odpadu vznikne hlína, je chybné. Skládky bývají uzavřené bez přísunu vzduchu a bez vzduchu, se bio-odpad na kompost nepřetvoří a i kdyby přetvořil, asi těžko byste si chtěli pořídit kompost obohacený o odpad, který ostatní vyhazují do směsného odpadu.
KOMPOSTOVÁNÍ JE HIGH-LEVEL
ve snižování ekologického dopadu na životní prostředí. Díky kompostování zabráníte zabírání další půdy skládkami a navíc proměníte odpad v hodnotnou surovinu, kterým je kompost. Nebudou se odvodňovat, ničit a rabovat tak důležité přírodní ekosystémy, jakými jsou rašeliniště.
JAK KOMPOSTOVAT?
Můžete se podívat na tyto stránky. Jejich kompostéry používáme jak pro kompostování, tak jako vyvýšené záhony, což je super, ale o tom zase příště a nebo koukejte na naše osobní profily s příspěvky
Autor článku: Karin Borejová
Tento článek je součástí seriálu na pokračování, který vychází pod názvem Jen dvě kapky v oceánu - buď ty tou další